Vyplatí se investovat do akcií, když jsou tu P2P portály?

1470491310_p2pV diskusi padla velice zajímavá otázka, kterou si dovolím rozvinout ve formě samostatného článku: „Mají vůbec smysl ETF v době, kdy P2P lending vynese 13 % téměř bez rizika? Spíš mi to příjde jen jako diverzifikace k P2P nebo „úvod do akcií“, který se dá časem rozvinout v něco víc než 13 %…“. Tazateli samozřejmě rozumíme, protože v investování jde pochopitelně v první řadě o výnosy aktiv. Jenomže ono to celé je mnohem složitější, a já Vám řeknu proč.

Svatá trojice investování

Ta praví, že vždy můžete mít při investicích pouze DVĚ z následujících TŘÍ věcí. Jsou to:

  • nízké riziko
  • vysoký výnos
  • dobrá likvidita

Jinými slovy, každá investice patří někam do následujících tří skupin:

  • mám dobrou likviditu a nízké riziko, pak ale nemůžu mít vysoký výnos ;-(
  • mám dobrou likviditu a vysoký výnos, pak ale nemůžu mít nízké riziko ;-(
  • mám nízké riziko a vysoký výnos, pak ale nemůžu mít dobrou likviditu ;-(

Akademická otázka samozřejmě je, kam zařadit P2P a akciové (případně přímo dividendové) investování.

Nejprve tedy fakta: u investování do ETF kopírujících indexy (jako je SPY, VTI, QQQ, DIA a podobné) se denně zobchodují milióny akcií. Výsledkem je skutečnost, kdy nákup (prodej) příslušného fondu můžeme uskutečnit v řádu sekund, tudíž zde jednoznačně je vysoká likvidita. Navíc širokospektrální ETF mají relativně nízké riziko (ve srovnání s rizikem investování do jednotlivých titulů). A proto

ETF tedy jednoznačně patří do kategorie „mám dobrou likviditu a nízké riziko, pak ale nemůžu mít vysoký výnos“

Nyní prosím vezměme v úvahu P2P portály. Vezmu-li v úvahu Mintos a Twino, pak se shodneme, že výnos je vysoký. 12% ročně – téměř „garantovaných“ je dost. Mám rovněž relativně nízké riziko. Tudíž

P2P portály jednoznačně patří do kategorie „mám nízké riziko a vysoký výnos, pak ale nemůžu mít dobrou likviditu“

A mám v případě Mintosu nebo Twino dobrou likviditu? Opravdu, nemám, neboli investiční zázrak se nekoná. Ve skutečnosti to funguje takto:

Mintos: půjčka může být na 1 měsíc, pak se ale čeká v případě nesplacení dalších 60 dnů, načež je úvěr vykoupen. Ve finále nejnižší likvidita, se kterou mohuskutečně počítat je tedy 90 dnů. (Pozn.: ano, můžeme namítnout, že existuje sekundární trh, ten ale nemusí zafungovat vždy a navíc na něm většinou musíme prodat se slevou, tedy pohleďme – sice se nám zvýší likvidita, ale za cenu nižšího výnosu; rovnice tedy stále funguje).

Twino: Situace je ještě mnohem horší, neboť půjčka může být až 6x o měsíc prodloužena (extended), načež se čeká opět 60 dnů a potom je úvěr odkoupen. Jinými slovy, likvidita je zde 270 dnů, teprve po této době máme „jistotu“, že své peníze uvidíme zpátky (pomíjím selhání platformy). Ano, i zde je sekundární trh, ale ani tady on nemusí fungovat.

Srovnáme-li tedy likviditu u ETF vs. P2P, jsme na tom následovně:

Investice Likvidita
ETF vteřiny, max. minuty
Mintos 90 dnů nebo méně
Twino 270 dnů nebo méně

Nic moc, co?

Garance / Regulace

Burzy prošly v minulých desítkách let velice dlouhým vývojem a jsou přísně regulovány. Nejde o to, že se při vypořádání obchodů nemůže stát chyba, jde o to, že je v případě chyby možnost na koho se obrátit a vadně vypořádané obchody řešit.

Burzy mají navíc záchranné brzdy v podobě pozastavení obchodování při splnění určitých podmínek a pamatuji i situace, kdy burza prohlásila, že neobchoduje z důvodu hrozící živelné katastrofy. Jedná se prostě o vysoce bezpečné a relativně spravedlivé prostředí pro umisťování investic.

P2P platformy jsou tu naproti tomu s námi jen jednotky let. Aféry, které je provázejí proto hezky odpovídají „dětským nemocem“, kterými musí projít každé začínající odvětví. P2P platformy vznikají a zanikají, otřásají jimi skandály a tyto skandály drsně ovlivňují cenu a kredibilitu příslušných firem – a celého odvětví.

lcNa obrázku vidíme týdenní graf vývoje ceny akcie společnosti LendingClub, byl tu skandál. Kdo v roce 2014 vsadil vše na akcie této firmy, je dnes žebrák.

Z hlediska garancí / regulací je tedy odvětví P2P relativně v plenkách a každý, kdo do něj seriózně investuje, by se měl považovt spíše za dobrodruha a technologického vizionáře než za „mainstreamového“ investora.

Volatilita

Připusťme na okamžik, že ETF i P2P platformy budou fungovat tak jak mají (jinými slovy, pomiňme riziko krachu emitenta) a uvažujme ještě o volatilitě, neboli kolísavosti dané investice v čase.

ETF kopírují trh, a tedy kopírují všechny pohyby trhu nahoru a dolů. Takže třeba SPY se v říjnu 2007 prodávalo za 154 USD, zatímco o 16 měsíců později to bylo 73 USD, tedy polovina. Ano, akcie široce diverzifikovaného fondu klesly za 16 měsíců o polovinu a bylo to podle pravidel.

Problém je, že v té době neexistovaly žádné P2P portály, které bychom použili pro srovnání. Z logiky věci by totiž prostředky na těchto portálech měly zhodnocovat prakticky lineárně bez ohledu na situaci na světových trzích.

A to je právě ten problém – nikdo neví, jak se půjčkové portály budou chovat v případě nějaké té světové burzoví krize, burzovního krachu. Protože P2P portály – narozdíl od ekonomik – nikdo primárně zachraňovat nebude.

Závěr?

Nemožnost vybrat nějak předčasně své investice z většiny P2P portálů se dá považovat i za výhodu – nutí to investory k trpělivosti. Na druhou stranu je tu mnohem větší systémové riziko než u burz, nižší regulace a předem neznámá volatilita v případě zásadních tržních problémů.

Asi zase nezbude, než diverzifikovat a nějakou část investic dát na burzu a jinou na P2P portály. Jiné řešení nevidím. Docela by mě zajímal názor čtenářů blogu, tak šup s ním do diskuse.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 komentářů u Vyplatí se investovat do akcií, když jsou tu P2P portály?

  1. JetPack napsal:

    Podělím se o přehled trendu loan volume evropských P2P platforem http://www.p2p-banking.com/wp-content/uploads/p2p-lending-volume-07-2016.png .

    I zde vychází nejlépe svatá trojice Mintos, Twino, SavingStream. V UK je potencionálně zajímavých platforem více, ale kvůli závislosti na libře SS imho na diverzifikaci bohatě stačí.

  2. glader napsal:

    Dobre tema. Osobne jsem to nastavil tak, že VOLNE prostredky k investicim jsem rozdelil takto:
    50% akcie
    15% P2P
    15% stavebni a penzijni pojisteni (nekteri se mozna budou smat, ale ja se klidne priznam)
    15% fyzicke zlato
    5% mam volne penize, ktere „floatuji“ mezi vyse uvedenymi moznostmi)

    • admin napsal:

      Proč by se měli někteří smát člověku, co drží 15% aktiv ve statem podporovaných spořících systémech? Já bych naopak řekl, že to máš moc hezky rozvrstvené. Osobně bych dal o pár procent více do P2P na úkor zlata, ale to je přece o osobních preferencích. Prostě jsi provedl diverzifikaci aktiv a to je úplně super věc, jen tak dál!

  3. PetrS napsal:

    Mě by zajímalo, jestli se vůbec vyplatí, spořit se státem? Už ta složitost systému mi říká, že je něco špatně. Dále ty výhružky drobným podnikatelům, že dostanou almužnu, pokud si nepřispoří v poslední době. To mi přijde dost nekorektní. Nemluvím o tom, že celý systém je založen na dostatku plátců, čemuž demografie moc nenahrává, proto se asi každoročně zdražují zálohy a odsouvá se odchod. Tyto věci mě to dost odrazují.

    • admin napsal:

      Neznám situaci gladera, ale mít 15% aktiv ve státem podporovaných formách spoření mi přijde jako „dostatečně najevo daná“ nedůvěra ve stát.

      • PetrS napsal:

        Já taky ne. Neměla to být nějaká narážka na gladera. Ať si každý dělá se svými penězi co chce. Spíš o tom tak nějak sám přemýšlím. Pro mne to jen není otázka; Kolik? Ale jestli vůbec?

        • Anonym napsal:

          Myslím že je vhodné optimalizovat daně a sociální pojištění. Věřím že 15ppt je vhodné zvolená důvěra. Dělám to tak že si kontrolují celkové naspořené finance v penzijním fondu a dle toho navyšují akciový účet…

          • PetrS napsal:

            Optimalizace daní a sociálního pojištění. To zní dobře :)

            Já sem investice rozložil na:
            50 % Vzdělávání – sežere nejvíc času
            40 % Polopasivní příjmy (podnikání, akcie) – sežere 2-3h denně, ale uživí mě.
            10 % Spořící účet – likvidní rezerva – nic nežere, ale taky skoro nic nevydělává.
            Testuji P2P
            Vlastně už v takové menší penzi jsem, dokud nepřijde rodina :)

  4. Filip napsal:

    PetrS:
    doplním jen info k tomu penzijku:
    dneska je možnost si zvolit tkzv. „účastnické fondy“, kde je regulovaný management fee a není tam vstupní poplatek + tam je státní dotace + daň. odpočty + je to do 60ti let, takže spoustu investorů neudělá chybu a nevystoupí dřív ( pakliže to chci na tenhle horizont, tak je to + ). Některé společnosti mají docela zajímavé akciové strategie.
    Nejsem slepým zastáncem penzijka, dávám si tam sice max. co jde, ale úplně jiné peníze investuji samostatně do opf, etf, akcií atd.

  5. Filip napsal:

    P2P chci vyzkoušet a zařadit do portfolka. Jaký doporučujete postup pro naprostého začátečníka v téhle oblasti? Zkusit řekněme tu zmiňovanou svatou trojici Mintos, Twino, SavingStream a v každé založit menší účet po např. 100 USD? Jak pak může být časově náročné to ukočírovat a kontrolovat? Kolik vidíte jako rozumnou investici, aby to mělo význam z hlediska např. diverzifikace, zisku ?
    Musím to všechno ještě naštudovat…
    Díky za odpověď a ať se daří.

    • admin napsal:

      Jako naprostý začátečník jsem investoval do tří zmíněných portálů po ekvivalentu 330000,- Kč do každého (celkem tedy 1000000 v českých), tudíž cca 11000 GBP na SavingStream, 12500 EUR na Mintos a 12500 EUR na Twino. Nereinvestuji zisky, vybírám je a každý měsíc obdržím cca 10000,- Kč jakože pasivního příjmu.

  6. Glader napsal:

    Myslím že je vhodné optimalizovat daně a sociální pojištění. Věřím že 15ppt je vhodné zvolená důvěra. Dělám to tak že si kontrolují celkové naspořené finance v penzijním fondu a dle toho navyšují akciový účet…

  7. Lujius napsal:

    Přemýšlel jsem o té likviditě a napadl mě způsob, jak ji u P2P lendingu zvýšit – kdyžtak mě opravte, když to bude blbost :)

    Pokud budu kupovat pouze Secured loany, kde je velmi pravděpodobné, že budou brzy vykoupeny (např. 50+ days late), tak mohu očekávat likviditu v řádu dnů. Pokud se úroky skutečně počítají podle počtu dnů, kdy úvěr držíme, tak by neměl být rozdíl ve výnosu.

    „Čím horší splátkový kalendář a vyšší šance default, tím lepší úvěr“ :)

    • JetPack napsal:

      Pár námětů k zamyšlení
      – jak to automatizovat
      – 100% účtu v riziku, že poskytovatel nebude schopen dodržet buyback garanci
      – vzdáváš možnosti odprodeje na sekundárním trhu

      Větší likvidita, vyšší riziko – všechno sedí :).

  8. Lujius napsal:

    Automatizace by měla jít přes autoinvest, např. na Mintosu kupovat pouze 31 – 60 days. Sice se likvidita natáhne na max 30 dnů, ale to je pořád lepší než 270.

    K riziku – pokud to poskytovatel zabalí, tak lze očekávat, že nevyplatí vůbec nic ani lidem s current loany („run na marketplace“). 100 % účtu je tedy stále ve stejném riziku.

    Sekundární trh vzhledem k likviditě maximálně 30 dnů není zásadní.

    • JetPack napsal:

      Mě by to dávalo smysl jako část portfolia, pokud bys byl schopen nakoupit úvěry před defaultem za diskontní cenu – takových bude minimum a nákup musíš realizovat manuálně, autoinvest je omezený na primary market.

      Když se podívám na půjčky s garancí odkupu 31-60d late, jedná se výhradně o půjčky od MOGO. Pokud to poběží dobře, jsme asi oba v pohodě, ty máš svých max 30 dnů, já mám případně secondary market s poplatkem 1%. Pokud to poběží hodně dobře, dojde ke snižování úrokových sazeb – tady budu s delší splatností ve výhodě. Pokud padne konkrétní poskytovatel a přijde “run na secondary market“, platforma jako taková by to měla ustát. Pokud to bude MOGO, seš 100% in, pro mě to znamená „jen“ cca 60% portfolia. Za každým úvěrem s garancí stojí collateral, ale čím disponuji navíc, je ochota klientů splácet – co netuším je, zda by to v konkrétním případě mělo nějakou hodnotu.

      Pokud ti to sedí tak super. Otázka je, zda těch 30 dnů za to stojí :).

  9. Pingback: „Devadesátka“ po třech letech ostrého provozu | Akcie

  10. Roman napsal:

    Co by jste dělali v případě defaultu P2P Lending společnosti, kde máte zainvestováno? S jakou pravděpodobností o této situaci uvažujete? Jak eliminujete toto riziko, například rozložením investic do více společností?

    • admin napsal:

      V případě defaultu společnosti, kde mám zainvestováno bych se pochopitelně spojil se zbytkem investorů a podali bychom hromadnou žalobu. S nejistým výsledkem, jak jinak. O této situaci uvažuji s relativně nízkou pravděpodobností, spíš mě v případě pobaltských republik trochu děsí geopolitické riziko.

      Osobně rozkládám riziko krachu investiční P2P společnosti diverzifikací mezi SavingStream, Mintos a Twino; navíc se netajím tím, že ze všech tří společností 1% investované částky měsíčně vybírám (což by při 12% zisku ročně mělo vést zhruba k tomu, že zainvestovaná částka zůstane plus mínus stejná).

      Čili pokud by například po 4 letech jedna z těchto společností krachla, na úrocích bych byl i tak v plusu. Je ale třeba říct, že pokud krachne SavingStream, Mintos nebo Twino, otřese to segmentem P2P půjček vcelku masivně, protože tyhle společnosti patří mezi evropskou špičku.

  11. MP napsal:

    Taky máte u Mintosu posledních pár dní (cca týden) zkušenost, že nejsou žádné nové personal loany? Resp. když mi každý den přijde info mail ohledně událostí předchozího dne, tak vidím, že nějaké nové personal loany byly (i v řádu třeba stovek půjček), ale můj auto invest (12 % +, maturita do 12 měsíců, buyback) si už několik dní nešáhnul ani na jedinou novou půjčku. To už je těch investorů tolik? Jak se potom rozhodne, když spousta lidí má obdobně nastavený auto invest, který investor si teda šáhne a který ne?

    PS: samozřejmě výpadky už jsem v minulosti viděl, ale vždycky to bylo max pár dní, toto už trvá snad přes týden, navíc bylo zrovna hodně buybacků a celkově splátek, tak mi tam zbytečně leží dost peněz. Navíc v minulosti, když nic nebylo a ležely tam peníze, tak jsem byl ochotnej investovat např. do pár půjček za 11,5 %, ale ani takový žádný tam teď nejsou.

    • admin napsal:

      jj, stejná zkušenost. Mlhavě tuším, že autoinvest zohledňuje bohatší (mající na účtu více volných peněz), ale už nevím, kde jsem to slyšel. Bylo by to ale logické.

  12. Pingback: První měsíc algoritmického obchodování a cesta k pasivnímu příjmu | Jan Jůna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.