Pomůže devadesátce stop-loss?

O příkazech stop, resp. stop-loss už toho bylo na winpes.cz napsáno docela dost. Namátkou zmíním článek “Nemám rád příkaz STOP”, nebo “Ztráty a jak na ně”. Jenomže zas a znovu lidi jako veliký objev navrhují “vylepšit” strategii devadesátku pomocí přidání stop-lossů. V dnešním článku to s nějakým odstupem zkusím znovu rozebrat.

Pohnutka

Proč taková věc někoho napadá? To jde snadno pochopit. Prostě má ve světle posledních událostí pocit, že pokud by se ke strategii přidaly rozumně nastavené příkazy zabraňující vysokým ztrátám, pak by se zvýšila ziskovost strategie – i za cenu nižší úspěšnosti.

V psychice řady investorů je bohužel dodnes zakořeněný názor, že zisky mají být v čase konstantní a pokud jakákoliv strategie vygeneruje v jednom měsíci zisk, tak ho má vygenerovat i v měsíci dalším, jinak je “rozbitá” a musí se “spravit”. A hurá, stop-lossy jsou na světě.

Problém je, že takto věc nefunguje. Ona tak může fungovat z relativně krátkodobého hlediska – například v posledních pěti měsících. Jenomže už nejspíš ne v následujících pěti. Nebo deseti. Nebo dvaceti. A v tom je největší potíž.

Co dělám já

Čas od času najdu kódy “devadesátky” a projíždím je s přidáním příkazu stop-loss. A vypozoroval jsem následující:

  • V dlouhodobém horizontu (3-5 let a více) je žádný stop-loss vždy lepší než jakýkoliv nenulový.
  • Pokud jeden rok hezky funguje nějaký stop-loss (třeba 5%), bezpečně nefunguje v roce následujícím.
  • Neexistuje (resp. nepodařilo se mi najít) pravidlo pro jakkoliv dynamicky nastavovaný stop-loss. A ne, indikátory typu ATR mi při hledání opravdu nepomohly.

Čili namísto opakovaných dotazů v diskusi typu “co by se stalo, kdyby se strategii přidal stop-loss” doporučuji prostě jít a vyzkoušet to. Není nic, co by Vám přidalo statistickou jistotu lépe než kvalitní a podrobný backtest.

Co s devadesátkou v turbulentní době?

Jak asi víte, pokud čtete můj blog, tak jsem známý dvěma souvisejícími názory. Jednak nevidím důvod strategii “90%” vypínat, a jednak už jsem se několikrát přiznal, že moc neumím obchodovat na stanu SHORT.

To ale samozřejmě neznamená, že svoje portfolio nechráním proti ztrátám či propadům jako celek. Chráním. Momentálně mám například nakoupené ochranné opce.

Jak poznamenal “merlinx” v diskusi:

Můj názor je po cca třech a půl letech ostrého provozu devadesátky a spousty backetsů takový, že nemá cenu plýtvat časem a energií vymýšlení modifikace kvalitní strategie, ale spíše na její začistění opcemi…

Možná, že se “merlinx” ozve i pod tento článek. Osobně nevím, jak začišťuje opcemi, ale pokusím se k tomu dát pár svých postřehů, resp. uvedu příklad. Třeba to dělá nějak podobně.

Čtyři věci

K tomu, aby člověk mohl nějak systematicky zajistit portfolio vzniklé strategií “devadesátka” (či jinou podobnou), potřebuje vědět:

  1. Kdy má začít zajišťovat
  2. Na jak dlouho má zajišťování pořídit
  3. Kdy má zajišťování skončit
  4. Čím má zajišťovat a v jaké výši

A teď popořadě. Kdy začít zajišťovat? Strategie jak víme funguje na principu nakupování a dokupování. Kapitál je rozdělen na dvacetiny a (do)kupuje se podle schématu 1-2-3-4. Jinými slovy, v každé chvíli, kdy strategie obchoduje můžeme mít nakoupeno za 0-20 dvacetin vyčleněného kapitálu.

Osobně bych začal portfolio zajišťovat až v situaci, kdy je plně zainvestováno. Jinými slovy v situaci, kdy je exponován celý kapitál. To je totiž situace, kdy je riziko z případného propadu nejvíce devastující. Je jasné, že můžete mít jiné preference a zajišťovat už například v situaci, kdy je exponováno 15 / 20 vyčleněného kapitálu. Chce to vypozorovat nebo natestovat.

Otázka “na jak dlouho zajišťování pořídit” mi přijde z uvedených čtyř nejjednodušší na zodpovězení. Postačí otestovat, jak dlouho trvaly historicky nejdelší držené obchody. Tak třeba vloni byly k vidění obchody trvající 14 obchodních dnů. Pokud mě paměť neklame (a tady si prosím opravdu udělejte vlastní testy a neberte mě za slovo), tak nejdelší obchody, které jsem v historii devadesátky v testech viděl trvaly 21 obchodních dnů. Rozumnou dobou, po kterou budeme chtít portfolio zajistit proti skokovému poklesu v době plné expozice by tedy mohl být například jeden měsíc (ten mívá cca 20 obchodních dnů) nebo něco kolem této hodnoty.

Kdy má zajišťování skončit? Zdravý selský rozum velí – buď v momentě, kdy na trzích klesne volatilita, nebo v momentě, kdy strategie uzavře podstatnou část pozic (řekněme, že z původních 20/20 zbyde 8/20 či méně). Poznámka: uvedené dvě události zhusta nastávají najednou. I toto je potřeba si nějak nastavit či otestovat.

A zbývá nám poslední věc: Čím zajišťovat a v jaké výši. Na to neexistuje rozumná, jednoznačná a všem vyhovující odpověď. Ale pokusím se přiblížit na příkladu.

  • Mějme portfolio o velikosti 100000 USD (ať se to dobře počítá)
  • Používáme strategii s pákou 2:1
  • Strategie je plně zainvestována

Tudíž, máme na účtu koupené akcie (typicky pěti nebo šesti firem) z koše SP100 v celkové hodnotě cca 200000 USD a potřebujeme to “nějak” zajistit. Protože pokud se celý trh pohne o 5% dolů, naše akcie nejspíš půjdou z 200000 USD na 190000 USD a my utrpíme ztrátu 10%.

V zásadě půjde zajišťovat dvěma způsoby – buď zajistit každou pozici v portfoliu, nebo zajistit portfolio jakožto celek. Zajišťování každé pozice mi přijde velice pracné. Čili pokud bychom pro zjednodušení použili myšlenku, že plně naškálované portfolio se bude chovat v případě propadu podobně jako celý trh, pak můžeme zajišťovat pomocí nějakého nástroje, který replikuje pohyb celého trhu. Ale samozřejmě opačným směrem.

Úplně nejlepší je použít na toto opce. Proč? Protože:

  • Opce se obchodují až do 22:15 našeho času, tzn. i po nakoupení akcií máte ještě 15 minut na rozmyšlenou zda pořídit či nepořídit zajištění

(na obrázku je vidět, že opce na ETF SPY se obchoduje až do 22:15 našeho času. Jinak opce byla vybrána náhodně a s článkem její STRIKE ani EXPIRATION nijak nesouvisejí)

  • opce lze pořídit s exspirací, která nám vyhovuje. Pokud chceme zajištění na měsíc, koupíme PUT opci s měsíční exspirací. Kvartální jsou také k dispozici.
  • lze pořídit CALL nebo PUT opce. My se pochopitelně bavíme o koupi PUT opcí, jejichž hodnota s klesající hodnotou podkladového aktiva STOUPÁ.

Pokud se budu držet příkladu, pak portfolio ve výši 200000 USD odpovídá v době psaní článku 701 akciím SPY. Koupit PUT opce na akciové ETF SPY s měsíční exspirací v počtu 7 kusů na nějakém rozumném STRIKE by tedy mohlo portfolio sympatickým způsobem zajistit proti propadům.

POZOR: Bližší rozbor matematiky případu je na samostatný článek a vyžaduje pochopení vlastnosti “delta” opce, takže je potřeba si to nastudovat, pokud byste se touto cestou chtěli vydat. Bez pochopení delty totiž nebudete vědět, kolik toho koupit. Já to teď pro zachování jednoduchosti článku nechci rozebírat.

Další způsoby zajištění už podle mě tak dobré nejsou, takže jen telegraficky:

  • Inverzní ETF
  • Páková inverzní ETF
  • CFD na inverzní ETF (když nemůžete kupovat ETF)
  • CFD na inverzní páková ETF (když nemůžete kupovat ETF)
  • Short klasických ETF

Čili v případě, kdy zjistíme, že strategie je (řekněme) plně zainvestována a zároveň se obáváme propadu trhu můžeme směle pořídit v den, kdy se plně zainvestovalo PUT opci na ETF SPY s (řekněme) měsíční exspirací a tuto opci prodat (řekněme) v momentě, kdy strategie samotná prodá většinu držených aktiv. Logika je taková, že pokud plně zainvestovaná strategie utrpí ztrátu, pak zajišťovací instrument naopak generuje zisk, který ztrátu částečně nebo i zcela úplně pokryje.

Není všechno zlato, co se třpytí

Teď to skoro vypadá, že strategii se povede zajišťovat proti propadům a bude vyhráno. Není to tak. Naznačené zajišťování má k dokonalosti daleko. Je potřeba si uvědomit řadu věcí, například:

  • Zajištění naznačené výše pravděpodobně nepůjde automatizovat, nebo nepůjde automatizovat úplně. K čistě počítačem obsluhované strategii tak přibude ruční práce.
  • Zajištění bude představovat čas navíc.
  • Zajištění bude představovat peníze navíc.
  • Zajištění ukrojí kus ze zisku.
  • V případě, kdy plně zainvestovaná strategie vydělá, tak zajišťovací instrument (logicky) prodělá. Tohle by mi osobně docela zkazilo radost.

Tak. Už jsem napsal dost, teď by to chtělo rozproudit diskusi a třeba se dozvím, jakými způsoby přistupujete k problematice zajištění Vy, milí čtenáři. Pište!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 komentářů: Pomůže devadesátce stop-loss?

  1. Kuba napsal:

    Admine a začal jsi tedy 90ku zajišťovat putkami nebo ne? Já osobně tuto strategii nezajišťuju, ale snížil jsem páku (méně jak 2:1), protože vnímám, že je to agresivnější strategie než třeba buy and hold. Páku jsem ale nesnížil tak, že bych začal strategii obchodovat s menší alokací, tu jsem zachoval, ale protože ji obchoduji v portfoliu, tak jsem jí přidělil více peněz, ale s nižší pákou.

    Mně na tom zajišťování takovýchto automatických strategií trošku vadí to, že to nelze (lze, ale s poměrně velkým úsilím) nijak rozumně otestovat a obávám se, že to zajištění většinu času užere poměrně veliký kus profitu. Kromě toho je tebou uvedený postup (zajistit se až v době plné alokace) ne úplně nejlepší způsob (neříkám, že vím o lepším), protože pokud jsou korekce mělké, jakože většina jich mělkých je, tak se člověk vlastně zajišťuje v nejhorším možným okamžiku.

    Pohrával jsem si s myšlenkou začít se zajišťovat dopředu, ještě když není plná alokace, protože jsou putky levnější, ale tady jsou v zásadě dva problémy, 1) nevíme, kolik opcí koupit, protože nevíme, jestli vůbec k plné alokaci dojde, 2) tento postup bude opět ukrajovat značný kus ze zisku.

    • admin napsal:

      Přímo devadesátku nezajišťuju, protože toho dělám víc. Čili čas od času to na účtu vypadá, jako bych zajiš´toval devadesátku, ale ve skutečnosti zajišťuju portfolio složené z více strategií.

      Máš samožřejmě pravdu ve všem co píšeš – mělká korekce jsou vyhozené peníze za jištění, při drsném propadu si pak zase člověk pochvaluje, že to zajistil. Čas to stojí a peníze to stojí a výsledkem je prostě jen hladší křivka.

  2. Kuba napsal:

    A ještě jedna věc, zajištění např. přes opce na SPY nepomohou v případech, kdy dojde k propadu jenom u samotné akcie nebo celého sektoru (stávají se obě události), jako tomu bylo nedávno ve zdravotnictví s akcií MRK… takže člověk ztratí na strategii a ještě k tomu ze zajištění…

    Aby to ve finále neskončilo tak, že se sice bude člověk výborně zajišťovat, ale nakonec skončí s podobnou nebo horší výkonností jako široký index.

    • admin napsal:

      Toto jsem pravda zapomněl v článku zmínit. Pokud se stane, že portfolio je výrazně „nahnuté“ k jednomu sektoru (typicky banky nebo zdravotnictví), tak lze použít namísto SPY sektorový ETF.

      Tohle typicky problém není, protože u portfolia víme, z čeho je složené. A pokud je např. 70% alokováno v bankách, lze zajistit pomocí XLF namísto SPY, logika je ale stejná.

  3. Pišta napsal:

    Osobně jsem zatím zajišťoval jen jednou s to v době, kdy jsem měl nakoupený ticker v maximální pozici (10/20) a následující den bylo vyhlašování kvartálních výsledků. Druhý den se konal (jak už to tak bývá když si něco pojistíte) gap up, takže jsem opci prodával asi s 50% ztrátou. Ale za to klidné spaní to stálo.

  4. Pišta napsal:

    jj, jen ten jeden ticker. To samozřejmě neřeší propad trhu.

  5. Jorge napsal:

    Aktuální data z devadesátky už nebudou? Škoda, bylo fajn si ověřovat čísla :-/

    • admin napsal:

      Budou, ale mě teď zlobí WordPress, tzn. já to na chvíli vypnul než zjistím co a jak. Čili jde jen o technický problém ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.