Jak by se chovala “devadesátka” v krizi?

Já jsem se sice zařekl, že už nebudu zveřejňovat žádné další články na téma “strategie 90%”, ale ono mi to zkrátka nedá. Krásně je vidět, že se o tuto zveřejněnou strategii stále zajímáte, že ji obchodujete a že jste díky tomu vydělali peníze (někteří – pokud vím – docela dost peněz). A že máte stále na co se ptát. Je tu otázka, která se objevuje v diskusích, e-mailech a při osobních setkáních stále dokola – jak se “to” bude chovat, až přijde nějaká krize? Jistě uznáte, že by bylo maximálně pokrytecké psát podobný článek v době probíhající krize, takže si dovolím napsat ho teď, kdy jsou akcie na vrcholu.

Dovolím si shrnout nejprve to, co je úplně zřejmé, ale sluší se to připomenout.

Předpoklady

Strategie obchoduje (díkybohu) podle pevně daných pravidel, z nichž některá naprosto jasně předurčují, jak se bude systém chovat v době poklesu. Připomeňme si prosím tato pravidla, přestože je budete asi znát:

  1. Především, “devadesátka” patří do třídy strategií nazvaných “reversion to the mean”, neboli “návrat k průměru”. Pokud se akcie k průměru nevrátí, ztrácíme. Dáno z definice.
  2. Strategie obchoduje pevně daný koš akcií. Já je pro jistotu zveřejňuji, aby nebyla nějaká mýlka. Každý trader může mít malinko jiné preference, tak či tak vycházíme z koše akcií v indexu SP100. Drobné úpravy koše nemají vliv na to, co chci říct ve zbytku článku.
  3. Strategie obchoduje pouze na stranu “long”, to znamená, že může vydělávat pouze v situaci, kdy cena roste. Při poklesu ceny nakoupené akcie (nebo více akciových titulů) vždy prodělá. Také toto je dáno z definice.
  4. Strategie používá páku (ačkoliv to je samozřejmě na rozhodnutí každého tradera, jak bude velká). Leta letoucí doporučuji páku 2:1 jakožto konzervativní nastavení a páku 3:1 pro tradery, kteří snesou větší risk. Větší páku jsem nikdy nedoporučoval.
  5. A konečně strategie obchoduje pouze akcie, jejichž zavírací cena (při vstupu do obchodu) je vyšší než prostý dvěstědenní klouzavý průměr.

Co myslíme slovem “krize”?

Není to pevně dáno, ale v tomto článku vnímám “krizi” jako situaci, kdy široký akciový index SP500 spadne o více než 30% ze svých dlouhodobých maxim. Menší poklesy vnímám prostě jakožto “korekce”. Neberte mě prosím v tomto za slovo, je to jen matematický model, aby bylo jak to počítat. Menší poklesy (kolem cca 20%) jsme již zažili i v reálu a víme velice dobře, jak na ně devadesátka reaguje. Poctivě je nicméně třeba říct, že větší pokles než nějakých 20% jsme v reále při obchodování devadesátky dosud nezažili.

Notoricky známá je krize z let 2007 – 2009, kdy index SP500 spadl z maxim okolo 150 dolarů za akcii v říjnu 2007 až na 74 USD za kus v únoru 2009. Propad byl tehdy zhruba padesátiprocentní. Na předkrizovou úroveň se index dostal až za další 4 roky, cca v březnu 2013. Tuto krizi beru jako jakýsi “mustr” a věci níže se stanou při krizi “podobného” typu.

Co může udělat každý?

Pokud se o propady “devadesátky” zajímáte podrobně (a to je správně), měli byste vzít nějaký software (případně použít ruční backtest) a období 2007 – 2009 si každý sám pořádně projet na simulaci. Nic Vám totiž nedá přesnější představu o chování strategie v krizi než vlastní zkušenost – byť modelovaná na historických datech.

Lze se také podívat, jak si vedly v době krize vychvalované fondy; to pro představu jak bychom na tom byli, kdybychom investovali s někým. No, třeba Gladiš přišel ve Vltavě v roce 2008 o 85%. A dodnes ho oslavují. To jen tak na okraj.

Nicméně pro představu uvádím, jak to funguje u naší strategie. Celý proces “průchodu” devadesátky krizí sestává ze tří fází:

Fáze první – ztrátové obchody

Při nástupu krize pochopitelně strategie masivně zainvestuje do akcií, které ještě jsou nad svým dvěstědenním průměrem, ale na druhou stranu jsou silně přeprodané, mají nízké RSI(2). Tady si dovolím malinko odbočit – ve svém koši akcií vždy zjišťuji, kolik akcií je nad svým dvěstědenním průměrem. Je to dobrý indikátor. V době psaní tohoto článku bylo například z mého koše 99 akcií celkem 84 z nich nad svým dvěstědenním průměrem a v tuto chvíli tedy je do čeho investovat.

V krizi bude asi kapitál exponován až nadoraz. Ze zkušeností víme, že strategie občas koupí i sedm nebo osm titulů, ovšem vždy respektuje maximální alokaci kapitálu, který je rozdělený na 20 částí. Úplně hypoteticky tak můžeme vlastnit až 20 různých akcií, ale v praxi jich opravdu nepamatuji více než osm. Číslo nehraje takovou roli, jak by se mohlo zdát.

Dále je tu samozřejmě doba držení. Akcie je v naší strategii prodána poté, co cena překročí pětidenní klouzavý průměr. To může pěkně “brnkat na nervy”. Z praxe pamatuji dobu, kdy jeden konkrétní obchod trval až 15 obchodních dnů. Z backtestu potom vzpomínám na situaci, kdy strategie vygenerovala dokonce obchod trvající 21 obchodních dnů. Delší nepamatuji, ale matematicky vzato nastat samozřejmě může.

V období krize není nijak neobvyklé, že série ztrátových obchodů trvá i dva, tři měsíce a v těchto měsících je naprostá většina obchodů bez zisku.

Fáze druhá – období bez obchodů

Jak se krize prohlubuje, snižuje se počet akcií, které zavírají nad svým dvěstědenním průměrem; a to znamená, že se automaticky snižuje i počet kandidátů na obchodování. Nakonec přijde doba, v níž jsou všechny akcie z koše POD dvěstědenním průměrem a obchodování se zcela zastaví.

Jak je tato doba dlouhá? V krizi, již jsem podrobně studoval (tedy za z let 2007 – 2009) to byly bezmála 4 měsíce. Ano, čtyři měsíce bez jediného obchodu(!). Připomínám, že v typických letech “naší doby” máme třeba 13 obchodů měsíčně, proto může být toto období docela nuda. Upozorňuji na to předem.

A protože investiční nudu opravdu nesnáším, nabízím Vám tři tipy, co v tomto období dělat a jeden, co nedělat. Opět, až nějaká krize přijde, budu moct prohlásit, že “já jsem Vám to říkal” Mrkající veselý obličej

Co dělat

  1. Ačkoliv je to docela pokrytecké vzhledem k tomu, že tvrdím, že koš akcií pro devadesátku je pevně daný, testy dokazují, že pokud jsou všechny akcie v koši pod svým dvěstědenním průměrem, lze – ale jen po tuto dobu – obchodovat stejným způsobem zlato (tickery IAU či GLD) nebo inverzní ETF fondy (SH, SDS, SPXU). Není to na zbohatnutí, ale zažene to nudu. Pár obchodů to vygeneruje. Budou typicky ziskové. Ztráty akcií to ale nevyrovná.
  2. Jakmile se všechny akcie v koši dostanou pod svůj dvěstědenní průměr, je dobrý nápad přidat peníze na účet. Příklad: Před krizí byla hodnota účtu 100000 USD, během krize klesla na 79500 USD a pak se obchodování zastavilo. Mám k dispozici 10000 USD, šup s nimi na účet (všechny částky jsou pouze ilustrativní). Tady přicházejí ke slovu železné nervy investora.
  3. V případě popsaném výše bude moudré zachovat se jako investorský mazák a kupovat široký index. Jako Warren Buffett  (archiv článku kdyby původní odkaz nefungoval). Protože samozřejmě budeme chtít mít co nejvíce prostředků k dispozici pro strategii samotnou, bude úplně ideálním investičním nástrojem pro tuto část bude opce s dlouhou expirací –LEAPS. Opce na index SP500 s roční či delší expirací by to měly pohodlně řešit.

Co nedělat

  1. Rozhodně není dobré zachovat se jako zbabělec a stáhnout peníze z burzy nebo snížit páku. Když použiji hypotetický příklad výše (100000 USD hodnota účtu před krizí a 79500 USD hodnota účtu během krize), pak

    a) je špatně vzít 79500 USD a utéci z burzy, protože tím bychom potvrdili ztrátu více než 20% a skončili investování krachem (a pak mohli tvrdit, že to “nikdy nefungovalo”)

    b) je špatně říct: ok, předtím jsem měl 100000 USD a páku 2:1, obchodoval jsem tedy s 200000 USD, nyní snižuji na 159000 USD, abych zachoval páku. Naopak. Obchodovanou částku je třeba nechat na 200000 USD i za tu cenu, že se páka fakticky zvýší na 2.5:1. Škarohlídům připomínám, že obchodníci s futures používají šestnáctinásobnou páku. Připomínám rovněž, že v době, o níž se bavíme budou už všichni futures obchodníci (s malým účtem a velkou pákou) finančně mrtví.

Fáze třetí – mohutné zisky v době pokrizové

V době, kdy krize začne odeznívat (tedy 3-4 měsíce po dosažení “dna”, soudě podle poslední krize) strategie opět začne generovat obchody. Prostě proto, že akcie se znovu dostanou nad svůj dvěstědenní klouzavý průměr.

Znovu a znovu mě nepřestává fascinovat ta železná pravidelnost, s níž dvěstědenní klouzavý průměr “umí” zvěstovat konec krize. Prostudujte sami, uvidíte.

Každopádně v této době bude drtivá většina obchodů ziskových, protože trh se dostává z recese do růstu. Slabé kusy už dávno odpadly, malé účty používající velkou páku byly vybíleny a na trhu s AOS bude jen pár fondů Mrkající veselý obličej. Báječné.

Pokrizové období jsem taky poměrně dlouhou dobu studoval. Získal jsem poznatek, že díky páce a dynamice trhu budou zisky z “devadesátky” v tomto období vždy vyšší než ztráty z počátku krize, a že toto pravidlo nesouvisí s délkou krize jako takové – což je mimochodem docela zajímavý fenomén.

A konečně, pokud jste poctivě splnili bod č. 3 ze sekce “co dělat”, prodáte index (nebo opci na něj, nebo ji uplatníte) a tím pokryjete drtivou část ztrát vzniklých předchozím poklesem.

Co z toho vyplývá?

  1. Pokud ve svých úvahách nepočítáte s krizí, vezměte peníze dokud je čas a utíkejte z burzy. Není pro Vás!
  2. Je vždy dobrý nápad mít nějakých 20-30% peněz z celkové hodnoty účtu připraveny bokem, v hotovosti, a uprostřed krize je nalít na účet.
  3. V době krize největší se chovejte jako Warren Buffett.
  4. Krize trvají. Je třeba počítat s tím, že v krizi sice u akcií z našeho koše bude stále dobrá likvidita, prodat půjdou, ale není možné počítat s tím, že naše portfolio bude stále jen v zisku. Strategie se tedy hodí spíše pro investiční horizont 4-5 let a výše. Jinak můžeme peníze potřebovat právě uprostřed krize a utrpět tak ztrátu.
Příspěvek byl publikován v rubrice Trading. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

29 komentářů u Jak by se chovala “devadesátka” v krizi?

  1. PetrS napsal:

    Zdravím.
    není 20% pokles v podobné krizi s pákou 2:1 při plném zainvestování příliš optimistický?

    P. S. S tím Gladišem jsem taky koukal jak puk. Mimochodem WarrenOmahaBuffet evidentně zatím strach nemá, když od zvolení Trumpa nakoupil akcie už za 12 mld., což dělá skoro polovinu toho, co za předchozí tři roky (zdroj Reuters).

    • admin napsal:

      Není, mě to tak vychází (ale nevěř mi a udělej si vlastní testy). Jde o to, že i při poklesu dopadne sem tam nějaký obchod ziskem, nikdy to není úplně černobílé.

      Dneska jsou jiné krize než byly např. ve třicátých letech. K ekonomice to sice není úplně fér, ale regulace ze strany centrálních bank a jim podobných institucí dopady krizí na akciových trzích zmírňují. A zkracují. Tudíž být miliardářem, co opravdu nemusí peníze za tři roky vybírat bych asi taky dal i dnes velikou část do akcií. To je logická volba.

      • PetrS napsal:

        Tak to je slušný. Já počítám raději s přirážkou. Takže jsem na tom podobně bez páky. Ale jsou to jen odhady u mé strategie – každá krize je jiná.

        No, že by krizi zmírňovali, oddalují by asi znělo korektněji – problémy se nevyřešili, odpovědní byli vysekáni a banky zachráněny. Nechci strašit, ale pochybuji, že nějaké regulace zastaví, možná zpomalí větší riskování, když nikdo nenese za nic odpovědnost. Další krize může být pěkný slalom.

        • admin napsal:

          ;-))

          vůbec jsem nenapsal, že zmírňují krizi

          napsal jsem, že zmírňují „dopady krizí na akciových trzích“ ;-))

          • PetrS napsal:

            Okej. Ten výsměch nebyl nutný. Překoukl jsem se. Ale i tak s tím výrokem bohužel nemohu souhlasit. Centrální banky způsobují čím dál prudší propady akciového trhu, jelikož přifukují ceny aktiv svou politikou (trh v podstatě napákují) – tedy dopady krizí na akciových trzích zvětšují.

  2. mir napsal:

    Chci doplnit. Článek s Gladišem je nepravdivý. Jeho fond se již nikdy nedostal do plusu. Je to pouze manipulace novinářů. Můžete si přečíst zde: http://www.bidenko.net/the-real-performance-of-vltava-fund-sicav
    A mohu přidat ještě podrobnější rozbor , pokud bude zájem.
    Pokud je to příliš kritické , admin to může smazat.
    Hezkou neděli.

  3. merlinx napsal:

    Zdravím,

    díky admine za pěkný a pro mě opět užitečný článek. Jak už jsem zde na přelomu roku postoval jeden komentář, jsem začátečník, který reálně live obchoduje devadesátku od 30.10.2016. Zkušeností je málo, proto tento článek vítám. Chtěl bych se zeptat admin na:

    „b) je špatně říct: ok, předtím jsem měl 100000 USD a páku 2:1, obchodoval jsem tedy s 200000 USD, nyní snižuji na 159000 USD, abych zachoval páku. Naopak. Obchodovanou částku je třeba nechat na 200000 USD i za tu cenu, že se páka fakticky zvýší na 2.5:1. “

    Já používám páku 3:1 . S tímto ilustrativním doporučením by to tedy znamenalo jít až do páky 3,77:1 . To už je na mě opravdu dost. Jaké je tvé doporučení v tomto případě?

    Děkuji.

    • SuperMuf napsal:

      Ahoj. Záleží co máš za účet, jestli T-REG margin nebo portfolio margin. Pokud máš T-REG, obhoduješ CFD a máš 2X páku, měl bys být v pohodě. Pokud máš portfolio margin account a 3x páku, měl bys být také v pohodě. Je třeba pamatovat na to, že IB si vyhrazuje právo v době zvýšené volantility měnit páku u svých CFD produktů (nepředpokládám že by se to stalo ale ta možnost tu je..). Každopádně na tu tvojí otázku ti nikdo přesně neodpoví, protože riziko si každý musí nést sám a je to domácí úkol který za tebe nikdo nevypracuje.

      • merlinx napsal:

        SuperMuf, díky za koment, ano mám T-REG. To že si rozhodnutí musím udělat sám, moc dobře vím. Ptal jsem se pouze na „doporučení“ admina, když u páky 2:1 doporučuje navýšení páky. Toť vše.

      • admin napsal:

        Je to tak. A taky jde o psychiku.

    • admin napsal:

      Ahoj, těžko radit bez hlubších znalostí prostředí a Tvojí investorské nátury; ale asi bych si ve Tvém případě hlídal počet akcií pohybujících se nad 200denním průměrem a pokud by jich bylo méně, snažil bych se páku trochu snížit. Třeba z 3:1 na 2,5:1. Ale to je jen nástřel, chce to otestovat a sám si řekni, kolik procent propadu bys unesl a kolik už ne…

      • merlinx napsal:

        Ahoj, ano to je cesta, také mě už napadla a chystám se to začít testovat. Díky moc, jsem rád, že jsi mi to potvrdil.

        Ať se daří ! :-)

  4. SuperMuf napsal:

    Hezký článek, děkuji za postřehy. Btw, z backtestů jsem došel docela k zajímavému poznatku. Největší propad který by strategie vygenerovala nebyl vůbec v době krize (2008-2009) ale v roce 2011 v srpnu (tzv. černé pondělí) kdy by strategie vygenerovala ztrátu téměř 21% (testováno s 2x pákou), ale i tak by ten rok zkončila strategie v plusu.
    (data brány z Goolu). Také vám to tak vychází?

  5. myk napsal:

    Mimochodem, kdo se bojí a má velkou páku, může se jednoduše zahedgovat.
    90tka se dá poměrně jednoduše a bezpečně hedgovat pomocí opcí na VIX futures. Jelikož 90tka je na SP100 a VIX na SP500, je tam velká korelace.

    Systém zajištění si může každý nastavit dle vlastní averze k riziku a šlo by to asi i jednoduše zautomatizovat.
    Např.:
    Nemá smysl hedgovat účet, když je alokace 5/20, ale pokud by alokace překročila nějakou mez, třeba 10/20 pak by AOS na každou alokaci nad 10/20 bych si koupil X OTM levných opcí s 30ti denní expirací.

    Např. v pátek jsme měli na close VIX 11,27, VIX APR5 OTM call 20 stála 0,3-0,4. Takže nákup opce se strikem 20 by stál 40 USD (za bid). Pokud přijde krize a SP500 sletí o 30%, VIX vyskočí nad 40 a opce vydělá 2000 USD.

    Ta opce hedguje 2000 ztráty na celý měsíc a můžu si jí nechat vyexpirovat (jednodušší varianta) nebo když se sníží alokace, tak ty opce mohu odprodat.

    Když to přeženu, tak maximálně opatrný investor s 50 000 USD a pákou 3:1, který si chce zahedgovat 30000 ztrátu, by každý měsíc tímto způsobem vynaložil náklad 15*40=480 USD/měsíčně. To je řekněme maximální náklad, pokud ty opce nebude kupovat po celou dobu, ale jen když bude mít naloženo plnou alokaci kapitálu a pak ty opce prodá, když už je nepotřebuje, tak ho to bude stát výrazně méně.

    • myk napsal:

      15*40=600 USd, neumím násobit

      • Leibst napsal:

        Tenhle system se mi libi. V pripade ze jde pouze o hedgovani v pripade plne alokace kapitalu (opatreni proti krizi) muzou se v tomto pripade nakoupit OTM opce konkretnich akcii, tak aby opce verneji kopirovali pokles.

        • admin napsal:

          … to asi můžou, ale kde je potom ta jednoduchost a bezpečnost, co o ni psal Myk? Uvědomme si, že těch akcií při plné alokaci bude třeba šest, z toho

          * u jedné bude mizerný OpenInterest
          * druhá bude vykazovat obrovské rozpětí mezi Bid a Ask u opce, co se nám líbí
          * třetí bude mít na OTM opcích mizerný volume
          * čtvrtou čeká Dividenda a my nevíme, jestli to do divi stihne systém prodat nebo ne
          * u páté nebudeme vědět, jak moc daleko do OTM chceme jít
          * a šestá bude vykazovat dva či více příznaků té první až páté

          Ne, vážně, jištění přes opce na index nebo opce na strach bude mnohem jednodušší v tomto případě… můj názor.

      • leibst napsal:

        Premyslim jak to jisteni pomoci VIX opci zautomatizovat v AOS. Zatim nejvetsi problem resime u vystupu z opce – kdy realizovat zisk tak aby to reseni bylo mozno naprogramovat. nemate nekdo nejkou zkusenost/napad?

        • Myk napsal:

          Je to pojistka, tak ideálně při prodeji akcií z portfolia?

          Ideální by bylo zvolit strike vix opce aby mi každá opce kryla 1/20 protfolia nebo aspoň násobek. Příklad nakoupím na každé 2/20 jednu opci, prodám 4/20, prodám dvě opce.

          • VM napsal:

            90tka drzi tituly celkem kratkou dobu a navic prodava pri rustu. Prakticky to bude znamenat, ze opci bych kupoval klidne pri hodnote VIX, pri ktere budu za par dnu i uzavirat. Konkretne to lze dobre videt na roce 2011 kdy v pulce brezna dojde k nakupu NKE pri hodnote VIX 25, ke skalovani dochazi pri hodnote 30 a vystup je dokonce pri VIX 17. Ztrata na obchodu pri 3x pace 10%. Nakup a prodej CALL opce, jen po tuto dobu je tedy problematicky :(

    • misch napsal:

      To je výbornej nápad. Uvažoval jsem podobným způsobem, ale jen o automatickém hedgi skrz dočasnou koupi SPY put opcí, při překročení určité hranice alokace. Varianta se VIXem se mi ale líbí víc. Jsem zvědavej, co z toho pak bude vycházet líp finančně, i když se to asi bude těžko porovnávat, vzhledem k tomu že u SPY bych se chránil proti poklesu pod jasně stanovenou mez, zatímco u VIXu je to horší — ale varianta stylu „při aktuální páce větší než 2,5 se pojistit proti VIXu vylítlému o 10 bodů“ mi přijde rozumná.

      Navíc by se to ani nemuselo řešit jen vůči konkrétnímu systému, ale (protože jedu vše jen long, nemám žádný shortovací systém) klidně vůči celému účtu, tzn. buď podle aktuálního „Leverage“ údaje od IBčka, nebo prostě podle poměru GPV/NLV.
      Díky za zajímavej nápad, tohle si zkusím zpětně otestovat, jsem zvědavej, jaké budou vycházet náklady na tu pojistku.

    • admin napsal:

      Ano, to je samozřejmě cesta. není to dokonalé, protože opce může vypršet dřív než krize skončí a kapitál bude stále exponovaný, rozhodně to ale je lepší než nic a ochrání to hodně procent kapitálu před masivními ztrátami.

  6. Pingback: Co se událo v březnu 2017 | Akcie

  7. Pingback: Devadesátka a opce–byl by zájem? | Akcie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.