Investiční horizont

kompasŘíká se, že ideální investiční horizont je “navždy”. Investovat do akcií navždy si asi může dovolit málokdo, takže otázka zůstává – v jakém časovém úseku mohu očekávat rozumné akciové zhodnocení? Odpovědět není tak jednoduché a souvisí to nejvíc asi s frekvencí, s jakou akcie kupujeme a prodáváme. Ale pokusím se dnes alespoň o krátké zamyšlení.

Jak už bylo na tomto blogu avízováno, akcie dnes drží průměrný investor asi 22 vteřin. (Dnešní průměrný investor je počítač.) Za 22 vteřin asi žádnou díru do světa neuděláte, ale v delším časovém období se držení akcií už docela může vyplatit. Pojďme se na na některé úseky podívat podrobněji.

Dny až týdny

Dny až týdny drží akci typicky takzvaní swingoví tradeři. To jsou lidé, kteří sledují podrobně grafy a snaží se vystihnout nějakou krátkodobou situaci, kdy například akcie “dlouhodobě rostou, ale krátkodobě klesly” s cílem vydělat na krátkodobém trendu. Pokud má takový swingový trader k dispozici nějaký obchodní účet, během roku peníze typicky postupně investuje do řady akcií a doufá, že se mu obchody v průměru vyplatí.

Týdny až měsíce

Týdny až měsíce obchodují ti, které jsem si pracovně nazval jako sezónní tradeři. Nemá to nic společného s ročními obdobími (i když teoreticky i to může při investování hrát roli, hlavně u komodit). Funguje to tak, že tito obchodníci se snaží využívat střednědobé trendy. Tak například od ledna do března roku 2012 akcie stoupaly, tito obchodníci tedy dost dobře mohli držet své pozice 3-4 měsíce a pak se poohlédnout po něčem jiném.

Rok či více let

Tohle už jsou investoři. Při držení akcie rok a déle můžeme například vybírat z titulů, které vyplácejí dividendy, nebo které mají dlouhodobě konkurenční výhodu a stabilní křivku vývoje. Finanční poradci obvykle tvrdí, že ideální doba držení akcií je 5 let a více. Něco na tom je, jak si ukážeme v nějakém z následujících příspěvků.

Co si z toho odnést?

osobně se považuji za swingového tradera, tedy svoje pozice pravidelně měním s příslibem vyššího zhodnocení než u dlouhodobých investic. Ale tady asi – stejně jako jinde v životě – platí, že každý by se měl rozhodnout sám a měl by si vybrat ten styl, který jemu osobně vyhovuje co nejvíc. Také to jde kombinovat s tím, že jednu část portfolia můžeme mít v krátkodobých investicích a jinou v těch dlouhodobých.

Příspěvek byl publikován v rubrice Selský rozum se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.