Červen 2016 – měsíc snů

cervenČerven 2016 byl pro mě jako investora měsíc snů, podařilo se úplně všechno, na co jsem sáhnul. A hodně z těch věcí se mohlo podařit i Vám, pokud děláte stejné (nebo podobné) věci, o kterých píšu tady na blogu. Jak to tedy všechno probíhalo a co konkrétně bylo u mě nejvíc free, cool a in? Prozradím!

Strategie „90%“

Ono už se to opakuje, ale zase byl ziskový měsíc! V době kdy široký index SPY skončil za celý měsíc prakticky úplně přesně na nule jsme měli 15 obchodů, z toho 14 ziskových, jeden ztrátový, celkový zisk za měsíc kolem 7.5% a to vše skoro bez práce pouhým mechanickým kopírováním zde zveřejněných a už skoro 3 roky starých pravidel. Samozřejmě kluci, co si strategii naprogramovali nebo používají moje „udělátka“ to měli úplně bez práce.

Akcie a opce

Vcelku jsem se vyřádil na Brexitu, něco málo jsem pak postoval tady. Korekce, kterou jsem si tak přál nepřišla, no nic, budu čekat dál. Na akcie, ETF a opce byl velmi výživný měsíc.

Volatilita

Korekce sice nepřišla, veselo ale bylo, hlavně kvůli Brexitu, který mi je ale úplně ukradený. Došel mi vtipný e-mail, kde autor nevěří, že obchoduji VXX, i když jsem několikrát zdůrazňoval, že to v červnu bylo jen pár kousků „pro radost“. Ne, že by mi na tom nějak záleželo, ale nechť. Přikládám výpisík. 651 USD nejsou veliké peníze ;-)

vxx

SavingStream

A jsme u půjčkových portálů. SavingStream mě nejvíc vyděsil tím, že v průběhu referenda v Británii vyschnul sekundární trh a na portále byl (vlastně ještě je) převis nabídky nad poptávkou, což není dobré. Dobré to není proto, že půjde hůř zbavit se půjček a získat hotovost, pokud by to bylo potřeba.

Nicméně, ono to není tak horké, jak horké to vypadá. Dělal jsem si den po dni graf, kolik peněz je k dispozici na primárním trhu k zainvestování, a situace se den po dni vyvíjela nějak takto:

grafHádám, že za pár dnů to zase bude ten starý dobrý SavingStream, kde nebude možné na primáru zavadit o půjčku ;-)).

Mintos

U Mintosu je jeden problém, a sice ten, že vymizely půjčky s kratší splatností než rok. Respektive pár jich tam je, ale mají úrok 8.6%, to je málo. Chtělo by to vrátit půjčky s 12%ní splatností. Snad se polepší.

Twino

Twino funguje jak má. Půjčky s 12-13%, buyback garance a funkční vracení peněz, zatím není důvod si stěžovat.

Další

Chystám minirecenzi na Viventor, snad se k tomu během prázdnin dokopu.

Ahoj a hezké léto všem!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

17 komentářů u Červen 2016 – měsíc snů

  1. mat11 napsal:

    to s tím mintosem mě taky štve, byly to mé oblíbení půjčky :-(

  2. glader napsal:

    Twino uz lobuje u svych investoru. Chteji zavest i negarantovane pujcky 15-19%ppa :(((

    • Lukáš napsal:

      Tak dokud budou k dispozici půjčky s garancí je to celkem jedno. Já osobně se do těch bez garance investovat nechystám. Vzhledem k tomu, že je na Twinu pravidelně kolem 20% úvěrů po splatnosti si nejsem jistý, jestli ten výnos za to riziko stojí.

      • admin napsal:

        Tak nějak, nezajištěné úvěry má Bondora a myslím každý ví, jak to tam dopadlo. Twino, Mintos a spol. jsou tu proto, abychom kupovali úvěry zajištěné ;-)

        • MartyP napsal:

          Presne tak. Odchazim ted z Bondory a pokud to dobre dopadne, tak zisk pokryje ztratu z prodeje nezplacenych pujcek. Budu rad, kdyz skoncim na nule. Proto na Mintosu jedu jen zajistene pujcky. Je to v klidu a tech 12-13% je na P2P akorat.

  3. Bob napsal:

    Ahoj chlapi, já jsem z Bondory odešel už před rokem. Každým měsícem jsem měl větší a větší default. Vše jsem přesunul na Mintos a jsem spokojený. Úroky jsou sice poloviční, ale prachy ,,nemizí,,. Zajištěné úvěry jsou super, mám ale strach, aby nepřišla doba, kdy nebude možné investovat do zajištěných úvěrů, anebo to bude možné, ale pouze např. s 4-5% p.a. Co si myslíte o budoucnosti P2P zajištěných úvěrů? :-)
    Mějte se

    • admin napsal:

      Budoucnost P2P zajištěných úvěrů je samozřejmě růžová a jednou tohle odvětví úplně sežere klasické úvěrování. Banky potom budou sloužit jen jako nástroje pro úschovu a transfer peněz, tenhle trend už ostatně taky začal.

      Jiná věc samozřejmě je, že 12% ročně … bude klesat. Je to moc, P2P vzniko právě proto, aby se úroky srazily, takže 12% tu za pár let zkrátka nebude, to je zákonitost vývoje.

      • Troll napsal:

        jen kratka poznamka k tomu pozrani klasickeho uverovani. s tim nesouhlasim. u 3 ze 4 zde zminovanych platforem (krome bondory) se o zadne p2p ve skutecnosti nejedna, ale prave o klasicke uverovani, kdy nejaka insitutce pujcuje penize koncovym klientum. rozdil je akorat v tom, kde tato instituce bere kapital k pujcovani. v tomto pripade si pro nej jde k nam na platformu. jako investor nepujcujete lidem (ti uz pujcku maji dojednanu s insituci nezavisle na tom zda vy nasledne zainvestujete nebo ne) ale kupujete jakysi derivat odvozeny od puvodni pujcky. proto se take uz pomalu upousti od nazvu p2p a prechazi se na lending marketplace ktery lepe vystihuje podstatu toho co zde probiha. tedy pokud probehla nejaka revoluce tak spise ve financovani poskytovatelu pujcek nez ve vlastnim uverovani. spis je otazkou casu kdy nejaka banka stvori vlastni platformu a vrhne se na „p2p“. homecredit je dle me prvni vlastovka(vim, neni to banka). tot muj nazor.
        co se tyce uroku tak s tim bohuzel musim souhlasit.
        jeste poznamka pod carou. nejdale to asi v tomto smeru dotahlo ceske ferratum (samozrejme muj omezeny rozhled). to vylozene na terminu „p2p pujcky“ parazituje, kdyz nabizi jakysi kompilat pujcek jako dluhopis s promenlivym urokem zavislym prave na platebni moralce podkladovych uveru o kterych vy ale netusite vubec nic. vyhodnost teto investice ponecham stranou. nicmene na jedne strane poskytovani pujcek jako obvykle a na druhe strane stary znamy dluhopis, pouze je k tomu pribaleno to kouzelne cool slovicko p2p, i kdyz je to uplne mimo. zajimave je, ze hc laka na p2p dluzniky a ferratum naopak investory…
        nakonec to zas tak kratke nebylo.

        • admin napsal:

          Já s tím souhlasím, jenomže revoluce to je stejně. Protože doposud to byly banky, kdo ten kapitál poskytoval, a teď jsou to lidi. Chci tím říct, že časem určitě vzniknou „banky“, co nebudou mít žádný vlastní kapitál a budou sloužit jen k platebnímu styku, zatímco půjčování peněz bude zkrátka crowdfunding. A to mi přijde jako obrovskej posun ve filozofii získávání zdrojů, nebo ne?

  4. mir napsal:

    Na VXX jsme na tom stejně. Já ještě něco přidal na UVXY, ale výpis kvůli někomu dávat nebudu :-)

    • admin napsal:

      Výpis dávat netřeba, to já dělám jen kvůli rýpalům a jen pokud je čas a chuť. UVXY by bylo prostě dvojnásobek zisku při stejné výši investice.

      P.S.: Ono už není moc lidí, co mi nevěří. Zkonvertovali se (alespoň někteří) na závistivce. A s tím se už nic dělat nedá ;-))

  5. petr napsal:

    Zdravím, chtěl bych začít investovat na TWINU, ale nevím si rady extended (rozšíření) bud je tam ano nebo ne, můžete mi někdo vysvětlit rozdíl? k čemu to je? dík.

    • Petrnson napsal:

      Extended u půjčky znamená, že se dlužník rozhodl odložit splátku jistiny a prodloužit si tak dobu vypůjčení. Za toto neplánované prodloužení získává investor úrok.

  6. SuperMuf napsal:

    Ahoj Xzajíci, na to VXX používáš IB Volantility Trader, nebo máš na to vlastní udělátko?

  7. mlady kapitalista v celozivotni penzi napsal:

    Zase tak růžově bych budoucnost P2P neviděl :

    1) přestože je tržní kapitalizace v bankovním sektoru zlomkem v porovnávní se situací před rokem 2009, stále je daleko výš, než agregovaná kapitalizace všech poskytovatelů P2P
    2) multiplikační efekt měnové báze bankovních subjektů umožňuje, i při nově se prosazujícím standardu Basel III, daleko vyšší využití prostředků než už P2P, a tedy stále umožňuje dosahovat i při nižších úrocích a stejné kapitalizaci lepších celkových výsledků
    3) neexistuje jednotná mezinárodní legislativa, nebo legislativa umožňující existenci globálního P2P trhu na rozdíl od klasického segmentu bankovnictví
    4) korporace zajišťující P2P jsou pod daleko menším dohledem a mají daleko vyšší pravdědpodobnost zneužití postavení, než klasické banky, výhoda pro majitele – akcionáře, nevýhoda pro individuálně poskytovatele – viz Bondora

    Další věc je skepse ohledně dlouhodobého budoucího vývoje EU, měnové riziko a úvěrové riziko, osobně bych investoval jedině v USA, Lending Club přichází v potaz pro nerezidenty pouze pokud si založí v USA firmu, třeba LLC s minimální investicí 50 000 USD, pokud se podmínky od minulého roku nezměnili, samozřejmě je třeba respektovat legislativu, daně, vyšší administrativní náklady. Pokud fixní náklady hravě pokryjí výnos z úvěru, hůra do toho. Osobně se Evropě vyhýbám jako čert kříži, ale v tuto chvíli bych se nebál investovat do P2P v UK, já Britům prostě věřím, že do pěti let budou zase o kus dál před zbytkem EU a ta bude stále ve víru hospodářské stagnace, byrokracie a ztrát.

    Chválím blog a přístup autora, naprostý klenot v rámci středoevropského internetového investičního diskuzního prostoru.

    • admin napsal:

      „Chválím blog a přístup autora, naprostý klenot v rámci středoevropského internetového investičního diskuzního prostoru.“ – mno díky moc!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.